Čistý, nevinný

17. září 2017 v 23:23 | Amylaza |  Blbosti rukou
Sandeul.

Protože je tak nevinný a čistý, stejně jako jeho hlas a emoce, které svým zpěvem rozdává všem posluchačům.


Zde krásná píseň, která vám to dosvědčí.
 

Můj příběh z dětství

16. září 2017 v 16:28 | Amylaza |  Blbosti na poslech
Píseň z alba Sandeula, které náhodou i vlastním.
Tohle nepotřebuje komentář. Prostě jen poslouchejte a vnímejte emoce. Jeho, své, všech lidí na této planetě.



Zůstaň, jaká jsi. Já si tě najdu.

13. září 2017 v 16:21 | Amylaza |  Blbosti na poslech
V minulém tipu na píseň jsem zmínila Sandeula, hlavnho vokalistu skupiny B1A4. A tato jeho sólová píseň je klenot, který málo kdo ocenil. Na poslech jemná píseň jako hedvábí, popravdě ale tak nepravidelná a vyžadující jisté vokální schopnosti.

Je úžasná.

A naprosto podzimní a melancholická.

 


Car & motocycle

11. září 2017 v 13:23 | Amylaza |  Blbosti rukou
Jednoho dne se na mě úplně z ničeho nic obrátila kolegyně, že by chtěla dárek pro tátu. A že se doslechla, že jsem jednou nakreslila obraz pro paní šéfovou.

Docela mě překvapilo, že se o tom nějakm způsobem dozvěděla, ale samozřejmě našená, že mě čeká narozeninový challenge, jsem každý týden připomínala, aby mi zaslala fotky toho milovaného autíčka a motorky.

Úplně jsem to viděla, akvarelové auto, nejlépe červené, a u něj motorka. A to jsem netušila, že to auto je opravdu červené!

Jí bylo jedno, jestli se jedná o kresbu tužkou nebo malbu či co, byla ráda za vůbec nějaký dárek.

Tak jo!

A jakmile mi došly fotky, akvarely okamžitě vyhrály!


Lze rozkliknout :)

Kočičí memoriam

10. září 2017 v 13:15 | Amylaza |  Blbosti rukou
Když za mnou přišla sestra, že potřebuje dárek pro milovnici koček, ihned jsem souhlasila s jejím nápadem. Obraz. Oh yeah!

Jelikož moc příležitostí nemám na malování obrazů, představa kočiček byla úžasná. A ségra to chtěla nějak pocákaně. Takže akvarely. A já s nimi moc zkušeností nemám. Takže je to ke konci dost přeplácané.

Jedna kočička je bohužel už po smrti, ta druhá mě překvapila krásnou selfie u výtvoru ;)
Dárek se prostě moc líbil.

Rozklikněte si to pro větší rozlišení ;)


A lie... Podzimní lež

9. září 2017 v 15:37 | Amylaza |  Blbosti na poslech
Venku je jeden z posledních letních dní. A už se to projevuje. Je sice teplo, ale chladný vítr, chladný pocit, a ještě k tomu se sem ženou mraky. Můj playlist se nyní zaměří na staré známé melancholiské písně, a tohle je doslova TOPka.

A lie - píseň z ruky Jinyounga, leadera skupiny B1A4, je jako vánek šustící žlutavým listím, jako šelest spadu na chodníku, jako klidná hladina jezera...

A kluci budou mít ke konci září comeback!


Mimochodem, s touto skupinou se na tomto blogu setkáte často. Sleduji je již od debutu - od konce mé deváté třídy, což bylo před dobrými šesti a půl lety!

A jestli jste se potkali s kpopem, oni nepatří do seznamu nejposlouchanějšch idolů mezi zahraničními fanoušky. Ale zato je jejich hudba ta z kvalitnějších. Vytvořena jimi. Složena i napsána. A Sandeul je legenda. O jeho hlasu bude ještě více ;)

Začátek či návrat

8. září 2017 v 11:54 | Amylaza |  Blbosti z hlavy
Přemýšlela jsem, co zvolit jako první článek. Jestli vůbec psát článek, nebo vytvořit rozcestníky, nebo zveřejnit nějaký svůj výtvor... Co do prvního článku napsat, zahrnout, nedat.

Je to těžké. A možná si to pouze já ztěžuji.

Kdysi, dávno, i když ne zas tak dávno, jsem už pár blogů vlastnila. Byly to mé světy, mé úniky. Vždy se točily kolem mého života, kolem mých zálib, podstupovaly se mnou proces hledání sama sebe. Pak blog nahradila stránka na fb, s tím, že pravidelnost přidávání není úplně má parketa. A nyní zjišťuji, že po tolika letech stále nejsem nalezena. Srovnaná. Jsem pořád ta kupka krabic a knih v rohu, co čeká na zařazení do poliček.

O to těžší je začít, aniž bych navazovala. Ale stejně navazovat budu.

Předem nečekám žádné návštěvníky kromě spamerů, to už jsem poučena. Hledat blogy a psát komentáře není můj styl.
Budu si tady hrát na svém písečku, zabírat místo na cloudu blogu.cz a doufat, že nikdo zoufalý neukrade ze ztraceného blogu něco, co by autor nepostrádal.

A občas napíšu nějakou kravinu. Ostatně, od toho mám tu rubriky a zabranou doménu.
A jestli se občas pokocháte nějakými nekreativními obrazy, taky pro vás něco mám.
A jestli rádi čtete céčkové horory/detektivky, tak občas nějaký svůj pokus zveřejnit můžu. Vlastně to je i můj cíl zde.

Je to nový začátek a sama jsem zvědavá, jak bude fungovat.
A pro zájamce, udržuji ještě na umělých přístrojích svůj kus života zde, takže takové porovnání "po sedmi letech". Jak pozitivní byl tehdy život!

A serou mě ty reklamy na blogu. Je vidět, jak tato doména klesá ke dnu. Tak ji aspoň doprovodím!

Kam dál